Historické záznamy začínají osídlením Tuniska Féničany. Tehdy se jim říkalo Punové. Šlo o národ semitský, původem z Palestiny. V oblasti Tuniska založili své nejdůležitější kolonie. Založení Kartága proběhlo už někdy v devátém století před naším letopočtem, tedy před kolonizační vlnou řeckou. Některá místa — Sousse a Bizerte — kolonizovali už ve století dvanáctém, což je dost dávno i na středomoří — krátce po Trojské válce. Punové – Féničané byli výborní mořeplavci a oblast kolem Kartága se jim hodila svou výhodnou polohou uprostřed Středozemního moře. V nových koloniích se mísili s původním obyvatelstvem, v tomto případě s Berbery.

Féničané tedy založili Kartágo. První Kartágo, jak to nazývám já. Kartágo prosperovalo z úrodných okolních nížin (tehdy byla Severní Afrika mnohem vlhčí oblastí než dnes), z námořního obchodu a úspěšně politicky intervenovalo na Sicílii mezi tamní řecké osady a do oblasti dnešního Španělska. Důležitou roli hráli také styky s mateřskými městy v Palestině a Libanonu, zejména s Týrem a Sidónem (možná si pamatujete z Bible, jak na Týr a Sidón nadávali izraelští proroci). Potom v šestém století, po dobytí Palestiny Peršany, se centrum fénického světa přesunulo do Kartága. I poté Punové-Féničané pokračovali v kolonizačních aktivitách, když založili mnoho španělských a severoafrických přístavů.

Féničané používali fénickou abecedu, z níž vyšly všechny abecedy evropské. (Azbuka-cyrilice se vyvinula z iónského řeckého písma a latinka ze starého sicilského řeckého písma. Docela častý omyl je údaj, že se latinka vyvinula z iónské alfabety. Sicilské řecké písmo se podobá fénické předloze i latince více než iónská alfabeta.) Fénická abeceda, protože zaznamenávala jazyk semitský, neměla samohlásky. Fénických záznamů se v Tunisku zachovalo velmi málo.